Barevná schémata, vztahy mezi barvami a tóny

Barva je určována vlnovou délkou světla. Škálu viditelných barev zobrazuje chro-matický kruh. Odstín je hodnota na tomto kruhu. Barevná intenzita odstínu se na-zývá sytost. Termínem jas se rozumí světelnost barvy (přimíchávání bílé, šedé nebo černé složky). Barvě a její světelné variaci se říká barevná rodina.

Emocionální pocity z barev jsou ovlivněny vztahy mezi nimi. Pozornost vyvolávají takzvané vzrušivé barvy (oranžová, červená, purpurová…), naopak do útlumu po-zorovatele dostávají barvy klidné (zelenožlutá, zelenookrová, zelená, zelenomod-rá). Kombinace tónů ze stejné barevné rodiny působí vždy harmonicky, může ale nudit. Čím jsou odstíny kontrastnější, tím je výstup živější – barvy pulzují, jsou plné energie a lákají pozornost. Kombinacemi protilehlých komplementárních) barev na chromatickém kruhu je dosaženo největšího kontrastu. Ten může ale vyvolat neklid či agresivitu. Při používání kontrastně rozdílných odstínů je vhodné vybrat jednu dominantní barvu.

Barevná schémata tvořící barevnou harmonii:

• monochromatické – použití barev jedné barevné rodiny,
• analogické – kombinace sousedících barev,
• komplementární – kombinace protilehlých barev na chromatickém kruhu,
• trojné – kombinace tvořící na chromatickém kruhu trojúhelník,
• čtverné – kontrastní kombinace čtyř protilehlých barev.

Zdroje:

ELIŠKA, Jiří. Vizuální komunikace: Teorie Barev. [online]. 2004 [cit. 2013-11-30]. Dostupné z: http://www.jirieliska.cz/fileadmin/user_upload/knihy/Barvy%2004.pdf

Sensationalcolor.com. Understanding Color: Color Theory [online]. 2013b [cit. 2013-11-24]. Dostupné z: http://www.sensationalcolor.com/category/understanding-color/color-theory#.UpIXVeL4y3E