Jak správně vytvořit piktogram a jak ho použít?

Teď trošku z jiného soudku. Předchozí články byly spjaté s historií a atmosférou temných bájí a mýtů. Tak zpátky na zem a jdeme se věnovat tomu, jak vytvořit piktogram a k čemu může sloužit. Piktogramy jsou dávány studentům grafiky jako časté úkoly. Proč? Buď se chtějí profesoři ujistit, že student dokáže vyjádřit informaci dostatečně jednoduchou kresbičkou nebo potřebují, aby se student co nejrychleji naučil pracovat s grafickým softwarem. Takže jdeme na to!

Co je to piktogram?
Jedná se o grafické znázornění nějaké informace, sdělení. Grafika musí být natolik zřetelná, aby byla všem jasná zpráva, kterou se obrázek snaží vzkázat. Barevným provedením potom můžeme zdůraznit pocit, který se má v člověku při pohledu na piktogram vybavit. Kde všude piktogramy najdeme? Všude. Mapy, cedule, ukazatele, značky, upozornění, internet, literatura… Mám pokračovat? Myslím, že už jste si udělali obrázek.

Jak na to?

Záleží na tom, jestli chcete piktogramy vytvářet správným nebo špatným, ale lehčím, způsobem. Vezměte jed na to, že na uměleckých školách budou chtít způsob správný. Než se k němu dostanu, tak něco mála k zapovězenému způsobu. Jedná se o to, že vezmete například průsvitný papír, tužku a jednoduše daný obraz, fotografie apod. obkreslíte. A platí to i v případě počítačové grafiky. A co je na tom špatného? Tímto způsobem má každý tendenci dělat piktogram složitější, než by mohl být. A to je zásadně proti celé definici piktogramu, která káže o tom, že piktogram je zjednodušením reality! Musí být jasný! Zřetelný! A zejména při použití na cedule či ukazatele musí být na dálku vidět. V současnosti máme ale ještě jeden důvod. Piktogramy jsou v drtivé většině vytvářené na počítači a to ve vektorové grafice. V případě, že někdo neví, co je to vektorová grafika, tak jen krátce a stručně: jedná se o aplikaci, kde jsou vykreslené objekty (třeba kružnice, obdélník) v paměti počítače uložené v podobě matematických funkcí a jejich vlastností (tloušťka čáry, barva). Naproti tomu rastrová grafika je uložena pomocí pixelů (obrazových bodů), které jsou jeden vedle druhé sázeny vedle sebe v různých barvách. Když takový rastr zvětšíte, obrázek „kostičkuje“. Vektorový obrázek ale můžete zvětšit, jak chce, a pořád vypadá stejně. A v paměti počítače má pořád stejnou velikost. Vámi nakreslený piktogram tak můžeme umístit na billboard velký třeba 10×10 m. Dobré, ne? Piktogram ale potřebujeme mít znázorněný v co nejjednodušších křivkách (a tedy funkcích), aby měl v počítači co nejmenší velikost. A to pouhým obkreslením v drtivé většině nezvládneme. Jak tedy? Veškeré piktogramy mají být správně tvořeny pomocí KRUŽNIC nebo přímých linek. A věřte mi, je to hrůza.

Uveďme si příklad.
Na svou bakalářskou práci jsem mimo jiné navrhovala logo jedné cestovní kanceláře. Základním prvkem logotypu jbyl piktogram antické řecké lodi. Upozorňoval na řecký původ firmy a zároveň měl asociovat motiv cesty a moře. Tady je předloha piktogramu.

Máme-li předlohu, nezbývá, než se pustit do obkreslování kružnic. Kružnice se pak přemění na oblouky a máme konturu lodičky.

Vybarvením kontur vznikne piktogram. V tomto případě se jednalo o tvorbu firemního loga, a tak bylo vhodné doplnit piktogram o název cestovní kanceláře. Zde je výsledná podoba.

Závěrem zase trochu teorie. Většina dnešních grafiků se uplatňuje v reklamních agenturách. Nevyhnete se tedy právě tvorbě logotypu. Takže i když je nekonečná teorie vždycky nudná, přece jenom není zbytí a něco málo pravidel a definicí si každý grafik pamatovat musí. Zaměříme se tady na firemní loga a povíme si, z čeho se skládají a co musejí obsahovat. Pak se schválně koukněte kolem sebe a uvidíte, kolik firem daná pravidla nerespektuje a jak škaredě mohou jejích loga vypadat.

Co je to logotyp?

Logotyp je graficky zpracovaný název instituce, zkratka názvu, příp. iniciála. Rozlišujeme dva druhy logotypu. Malý logotyp je složen ze samostatného tvaru logotypu a jeho předchůdcem jsou monogramy. Velký logotyp se navíc skládá z typu instituce (např. s.r.o., a.s.), adresy, telefonu atd. Logotyp je součástí jednotného vizuálního stylu a informace o něm jsou obsaženy v grafickém manuálu. Logotyp tvoří většinou písmová značka, obrazová značka a firemní barvy. Podle kvality logotypu je často posuzována celková úroveň organizace.
Jeden z nejdůležitějších prvků logotypu je název organizace. Podle Kotlera má mít název obchodní značky tyto žádoucí vlastnosti:

• vypovídající o přínosech a kvalitách,
• snadno vyslovitelný, rozpoznatelný, zapamatovatelný, osobitý,
• snadno převoditelný do cizího jazyka,
• musí být možnost ho právně ochránit (registrovat ochrannou známkou u Úřadu průmyslového vlastnictví).

Logotyp by měl splňovat tyto kritéria:

• Originalita – bez originálního grafického znázornění značky není firma na trhu dobře rozpoznatelná.
• Jednoduchost a snadná konstrukce – logotyp musí být vytvořen tak, aby ho mohl kdokoli podle daného návodu přesně sestrojit.
• Zapamatovatelnost – z marketingového hlediska je porušení tohoto bodu nepřípustné. Pokud si zákazník značku nevybaví nebo se mu ztratí ve změti ostatních značek, snadněji přechází ke konkurenci.
• Jednoznačnost – značka musí mít jasné provedení, které bude reprezentovat firmu a na první pohled musí asociovat obor, ve kterém firma podniká.
• Dokonalost grafického projevu
• Vyrovnanost grafických prvků
• Funkce v černobílém provedení – jestliže není logotyp funkční v černobílé variantě, ztrácí smysl. Firmy si nemohou dovolit nepoužitelnost logotypu v případě černobílého tisku, razítek nebo při kopírování na kopírovacích strojích.
• Aplikovatelnost v různých materiálech – logotyp musí být použitelný například na propagačních materiálech a reklamních předmětech (trička, propisky, kalendáře apod.).

Barva logotypu

Teorie barev je obor, který může spojovat marketing, grafiku i psychologii. Z hlediska obchodní značky je nezbytné používat barvy, které budou kontrastovat s okolím a vyhýbat se splývavým barvám, které zanikají.

Ve snaze identifikovat objekt a připsat mu nějaký význam, se pozorovatel zaměří na jeho tvar a pak na jeho barvu, ale tyto dvě informace probíhají téměř současně. Výsledkem toho se stane barva určujícím aspektem. Barva také silně mění význam slov. Někdy jejich význam vyzdvihuje, jindy je s významem v protikladu. Uvedený obrázek, znázorňuje, jak moc dokážou barvy měnit význam slov. Modře vyvedené slovo „quiet“ (ticho) je v souladu s jeho významem, oznamuje, že je někde ticho. Šedá verze působí neutrálně, zatímco oranžová varianta vypadá jako příkaz k dodržení ticha. (Samara, 2010)

Ukázka změny významu slova pomocí barvy:

Písmo logotypu

Písmo je prostředkem, kterým zaznamenáváme název značky. Firemní písmo by mělo být v souladu s názvem a tvarem obrazové značky. V opačném případě by celkový logotyp nepůsobil celistvě.
Při výběru písma se můžeme rozhodovat mezi písmem patkovým a bezpatkovým. Písma se liší zakončením tahů. Patková písma mají na koncích hlavních tahů přidané malé vertikální a horizontální detaily. Bezpatková písma tyto zakončení nemají. Proto se jim někdy říká „sans serif“, kde slovo „sans“ znamená francouzsky „bez“. V současnosti jsou moderní právě bezpatková písma. Bezpatková písma se hodí zejména pro výrazné titulky, tabulky, grafy, pro sazbu textu o relativně malé šířce, naopak dlouhé řádky bezpatkového písma mohou být špatně čitelné. (Seddon, Waterhouse, 2010)

Zdroje
AMBROSE, GAVIN; HARRIS, PAUL. Layout : Velký průvodce grafickou úpravou. Vyd. 1. Brno : Computer Press, 2009. 193 s. ISBN 978-80-251-2165-8.
KOTLER, PHILIP A KOL. Moderní marketing : 4. evropské vydání. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007. 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2.
SAMARA, TIMOTHY. Grafický design : Základní pravidla a způsoby jejich porušování. Praha : Slovart, 2008. 272 s. ISBN 978-80-7391-030-3.
SEDDON, TONY; WATERHOUSE, JANE. Grafický design pro samouky : Praktický průvodce pro začátečníky. Praha : Slovart, 2010. 224 s. ISBN 978-80-7391-360-1.
DANNHOFEROVÁ, JANA. Značka a jednotný vizuální styl : Audiovizuální komunikace (studijní materiály) [online]. 2010 [cit. 2011-05-09]. Dostupné z WWW: <https://is.mendelu.cz/auth/dok_server/slozka.pl?id=46556;download=66924>.
Neokosmos.com [online]. 2010 [cit. 2011-05-09]. Ancient Greece. Dostupné z WWW: <http://www.neoskosmos.com/news/en/node/7964>.